1. Al-Amín (Aneb Jak Vycákat Jelito)

V hlubokých lesích, temných hvozdech,... přebývá stvoření
jehož jméno je lépe nikdy nevyslovit.
Tucet démonů chrání jeho krok...

Jak vepř na svini prasečím si, sekrety cákajíc
Já Al-amín

Nestvůrně velký a jak kámen tvrdý genitál
Zarudlá vzteklá hadice
To z roští ke mně zavoněla žena-houbař
Kyprá prdel v teplákách
Statná babice

V jedný hnátě ztopořená kláda, slintá-trká
V druhý klacek, těžký samorost
Koule plný kvasu, hustý kaše
Teď zakusí ta mrcha...
Já mám síly dost!

Nečum bábo!
Rozšlápnu ti klouzka!
Již nikdo nepřijde ti na pomoc

Všechno živý prchá, babizna v zajetí je děsa
Hlava se jí motá...
Prosí pána boha
Když spatřila ten nástroj...
Je velkej jako noha!

Padla první rána, praskla první kost
Je napitej a zahnutej, jak krvavý jelito...
S žaludem jak vod valacha kopyto!

Už jí protrh gatě, v díře už se cuká...
Íííííhááááá...
ííííhááááá...

Teď Al-amín vyleje si zlost!

2. Analýza Záhnědy

Za nádražím uzřít
Opilé homeleso
Však výkal soucitu z chladného srdce
Nemožno vyronit

Tento deficit není smutný
Přesto jsem donucen
Před střelbou si vyhonit

Vražda muže bez domova
Vlastně ani vraždou nebyla
Spíše osobní cvičkou
Analýzou záhnědy vlastního svědomí

Teď už vím:
Nejsem schopen zabít...
A to co se stalo
Snad nikdo už se nedoví

3. Konec Kontinentálního Kontejneru

Kolem jdoucí kobyla
Je kolosální kolouch
Kojná? Koketa?
Kochám se tou korpulentní korouhví
Ale zakohoutil bych

V totálním kolapsu koktám na koksu
Konsternován tím kontinentálním kontejnerem
Konfrontace konipáska v konírně?
Koordinuji komplimenty ku konečné kolaboraci
Smočím kocoura v korbyně komnatě?

Ne!

V kobce kolejnicí rozbiju jí kopuli
Jsem v kondici
Lemtám kořalku
A kormidluji kořena bez kondomu
Do konečníku té zkornatělé konzervy
Korunuji kopanci!

Po kotletách jí tečou koblihy
Z komína mi vycák koňak

Koncert dospěl ku konci

4. Hanička – Příběh Nebožačky (Aneb Co Se Stalo U Slepého Koryta)

Pro krejcárek Hanička se lopotí
Dnes jde hodně pozdě z roboty

Půjdu podél řeky, pomyslí si...
Než slunko zapadne, pak kozičce dám
A malým navařím,... samé dobroty

Inu,... dá se k vodě
Spěchá, chvátá, pod nožkami nevšímá si bláta
Celičká se zapotí

U slepého koryta začíná se smrákat
Dnes nějak prapodivně začly žáby kvákat
A všudy toliko stínů jak v hlubokém lese
Ani lístek nepohne se...

Brekekééé...!!!
Ozvalo se zpoza roští, tu zjevilo se mužisko!
Oči vykulené civí na ní, pysky rudý voslintaný
A je celé zelené...
V bahně si to fousa válí, a pod fousem...
Krista – pána...
Vobrovitý hambisko!

Děvečko – holčičko,...škemrá
Pusť mě do prdýlky, jen pomlíčím ti vajíčko...
Zajiskří mu očička hnědkou posedlé

Jedeš ty neřáde!,...zahřmí Hanička
Jdi mi z cesty obludo!!
Huš ty ropucho!!!

Česílkův úsměv v škleb se mění, no nedivme se
Po tom klení...
Než ji skolil, trvalo to drahnou chvíli
Do vody tu nebožačku musel vtáhnout
A než vypustila dušičku, vlezl na to tělo bílý...

A natrhnul ji kaďák

Ten večer všudy v řece hovna byly
A to je konec přátelé milí

5. Abu-Hassan

Ty hajzle, já mám tvojí dceru!
Zaplať!
A žádný kličky natož fízly
To bys posral, na mou věru!
Abu-Hassan

Pěkná holka ta tvá Lída
Denně mýho kluka vídá
Tak to neposer ty zmetku, sráči!
Mám protáhnout jí hnědku?
Donutíš ji k pláči?

Viď že ne?
Ty zazobanej sysle, buržoazní křečku!
Máš na to dva dny
Jinak udělám za tím ráznou tečku!

A to si piš, že trpět bude
Jako že jsem Abu-Hassan
Na háky pověsím to malé sele...

Už mi trčí klacan!

6. Řád A Trest

Pokrytectví mnohých ve styku společenském
Není samo sebou
Je to v zájmu stáda dění, oprávněný tlak
Motivuje živobytí, motivuje hrůza z nouze...
Motivuje strach!

Ten strach však většině ku prospěchu jest
Kam by oni došli bez masek...
Kdyby hnojem svých podřízených duší
Nechali se vést

Tam nastoupil by chaos
Tu zas násilí začalo by kvést
A včerejší uštěkaní psi, dnes by pištěli jak ty krysy
Zločinem a neřestí nechajíc se svést

A tak velím...
Řád a trest! To nutno jest!
Ať armáda rozpráší ty krysy!
Ať visí ten neposlušný pes!

Jen ti opravdový, bez bázně a beze strachu
Nezávislí řádu společnosti
Mohou stáda v bitvy vést
A na mocných – hrdých čelech
S pýchou zodpovědnost nést

Tak vzdej holt a klaň se
S falší loutky tebe hodné
Že pán káže si a vládne, že koná si a říká si co chce

A ty jen slintáš a sloužíš!
Nízkej pse!

7. Já Samaritán

Jak Nostradámus...
Dvojnásobné sebevraždy senilní
Vizi mám

Vzít si život?
Babi, dědo: To je hřích!
Předejdu vás radši sám

Otrávit zákusky!
Pak mrtvý hovna vymrdám!

Shnilý zadky pomrdám
Na pleš se vám vycákám!
Bůh sám, je mi odměnou:
Já samaritán!

8. Padají, Pískají

Padají, pískají
s křidélky šištičky
utečte lidičky
utečte lidičky

padají pískají
s křidélky rakvičky
trhají, cuckují
běžící lidičky

boří se baráčky
plaménky šlehají
lidičky chcípají
lidičky chcípají

padají, pískají
z nebíčka bombičky
tam dole na zemi
zabíjí lidičky

9. To Je Jízda Božínku

Pojď se mnou malá dívenko
já cestu stejnou mám
dokonce i tvé rodiče
velmi dobře znám
půjdem spolu tímto lesíkem
a jsme tam coby dup

dívenka slepě uvěří
s ním na cestu se dá
netuší však vůbec
s kýmpak tu čest má

když najednou v půli cesty
dědek po krku ji chmát
a slizce zabreptal:
takový mám rád

to mu však už
z pod kabátu
čouhá rudej
macek
dědek káže
hlasem kněze:
vykouříš mi
klacek

po rázných těchto slovech
klesla pod ní kolínka
dědek rychle zasáhl
dodělá ji holínka

dědek už si kleká
vyhrnuje sukýnku
tím velkým tvrdým chorošem
trhá malou prcinku

pěstmi tluče do tělíčka
matlá si ho v hovínku
pod kníry si prozpěvuje
to je jízda božínku.

10. Kálí

Nahá a čtyřruká
Je černá díra Kálí
Je kundou světa
A víc než slunce pálí

Minulost, přítomnost i budoucnost
Tři oči hlásají neomezenou
Nad třemi časy moc

Že zpychlá lidská hnidovina
Po mičudě rozsetá jak prašivina
Transcendentální močí
Bude spálena

Sobectví, podlost
Pochybnost i závist?
Kálí na ně močí
Kálí na ně kálí
Z kosmu prší na zem hovna
Kakaem smrti lůzu v popel
Kálí srovná

Že vražedná je čmýra Kálí
Ta to válí
Tý to pálí!